Proč nedělám obecné horoskopy

Astrologie mě zajímá už dlouho. Ne jako předpověď, která se vejde do tří vět v časopise, ale jako způsob, jak se dívat na život s trochu širším úhlem.

Obecné horoskopy mají svůj důvod. Lidé je čtou, protože chtějí rychlou odpověď. Jenže život není rychlá odpověď. Když sedím s někým na Večeru s astrologem, nezajímá mě, jestli je Beran nebo Váhy. Zajímá mě, co se právě děje v jeho životě, jaké otázky si klade a jestli se dá v postavení planet najít nějaký smysluplný obraz toho, co prožívá.

Astrologie pro mě není věda v tom smyslu, že by něco „dokazovala“. Je to jazyk. Jazyk symbolů, cyklů a archetypů. Když ho člověk umí číst, může mu pomoci lépe pochopit, proč se některé věci opakují, proč v určitých obdobích táhne jedním směrem a v jiných se mu nedaří pohnout z místa.

Na večerech se často stane, že někdo přijde s konkrétní otázkou a odejde s něčím jiným. Ne proto, že bych mu dal odpověď. Spíš proto, že se mu otevřel prostor, ve kterém si tu odpověď mohl najít sám.

To je podle mě to nejdůležitější. Astrologie nemá nahrazovat vlastní rozhodování. Má ho jen trochu osvětlit.